Domů > Novinky > 17. března

17. března

Ventýlky do nosu! (Fejeton)

Utužování a vlastní posunutý výklad všelijakých původně nejvyššími činovníky stanovených karantenních omezení je symptomem současnosti. Chci být také "in", použiji tedy své maličké moci: Návštěvníci Botanické zahrady budou potřebovat ventýlky od cyklistických duší, které si budou muset před vstupem zastrčit do každé nosní dírky (většinou mají jen dvě nosní dírky, a tak k získání této pomůcky stačí demontáž z jediného bicyklu). Bohužel tentokrát neuslyší ani bzučet včely a čmeláky, kteří dnes prvně hodují na květech ve skalce. Návštěvníkům budeme preventivně zaslepovat také další otvory blízké mozku: Uši zamažeme štěpařským voskem. (Kdyby nám štěpařský vosk došel a nemohli by nám touto substancí narychlo vypomoci ani čínští přátelé, užijeme v nouzi rovněž značně lepivého stromového balzámu.) Náš ukázněný koniklec slovenský (Pulsatilla slavica) ani nevylezl z chlupatiny spásných nanovláken, jenom jeden svéhlavý kvítek ano, a tomu zakroutíme stopkou! Nebudu ani psát o tom, že jsem dnes fotografoval prvního motýla, a sice žluťáska. Někdo by se mohl ptát, koho nebo co tím žluťáskem myslím. Kdyby však padl takový dotaz, uspořádám k tomu tiskovou konferenci, a z ní pak budu jistojistě přemístěn do karantény na samotce v nejbližším lapáku. Normální názory by jednou mohly totiž být tak nakažlivé, že koronavirus je proti tomu úplný hadr. Proč však jen se mi stále dere do mysli film Pelíšky, s tím toužebným: "Dávám tomu rok, maximálně dva?"

1647.jpg Koniklec slovenský 1648.jpg Včela na ladoňce sibiřské. 1650.jpg Čmelák, jenž nebude slyšen. 1649.jpg Žluťásek řešetlákový na vřesovci.