Domů > O ZAHRADĚ

Navštivte naše nové webové stránky www.botanickaliberec.cz, kde najdete veškeré aktuality a informace z Botanické zahrady Liberec. 

5640.png pokus

4797.jpg

3.jpg Plán skleníků.

4.jpg Scenerie v pavilonu G.

Expozice ve skleníkových pavilonech tedy skýtají dosti podobný obraz jako přepestrá tropická a subtropická příroda. Každý terénní botanik ovšem ví, že v přirozeném rostlinném společenstvu lze ledacos přehlédnout. Při prohlídce se tedy předpokládá zevrubnější a soustředěnější pozorování než při obyčejné výstavě okrasných rostlin, cílené v podstatě jen na estetický dojem. Odklon od tradičního poměrně přehledného uspořádání k řešení bližšímu skutečné přírodě je složitější pro tvůrce expozic i pro pozorovatele. Botanická zahrada se tím ovšem stala místem, kam se chodí studovat, kde lze mnoho zvědět o ekologii rostlin. Nápomocna je soustava odborných textů, umístěných na příhodných místech všude v Botanické zahradě. Tento informační systém je vlastně rozloženou učebnicí. Ve venkovních částech jsou využity i zvukové informátory.

Nezříkáme se ovšem nikterak vyslovených atrakcí, jako je letní podívaná na obří leknínovitou rostlinu viktorii, anebo jako jsou nejvýše ceněné rostliny světa - orchideje. Upozorňujeme také na skupiny rostlin zajímavě využitelných v zahradní architektuře, jako jsou například netřesky. V Botanické zahradě lze nalézat také pozapomenuté okrasné rostliny, často v překvapivých odrůdách, jako je tomu v případě oleandru obecného resp. jeho kultivarů.

Tropické a subtropické expozice jsou plné zajímavostí a vzácností, ale na těchto internetových stránkách lze umístit jen malý vzorek, jako jsou pro tropy charakteristické palmy, kuriosní obří áronovité rostliny zmijovec a drakontyum anebo kapradiny a další výtrusné rostliny.

Ve sklenících, ale v jednom případě i pod širým nebem, však v rámci zahradní architektury lze spatřit nejen objekty botanické, ale i velmi originální umělecká díla. Jejich uplatnění má však přísná pravidla.

Venkovní expozice. Liberecké klima je podhorské, vlhké. Tomu je přizpůsobeno řešení venkovních expozic. Dominuje jim rozsáhlé alpinum s horskou květenou. Počátkem června vynikají sbírky pěnišníků (Rhododendron), zahrnující novinky, odrůdy archaické, miniatury i odrůdy opadavé tzv. azalky. Vzápětí, koncem června navazuje květnatým aspektem sbírka plaménků (Clematis). K nejnavštěvovanějším sektorům zahrady potom patří oddělení mokřadní flóry. Parková vstupní část Botanické zahrady je vlastně prostorem pro sbírku jehličnatých i kvetoucích keřů, tzv. fruticetum. Ke konci června tam mimo jiné rozkvétají ušlechtilé růže, uspořádané ve formálním rosariu. V jeho okolí je ještě sbírka divokých růží z různých koutů světa, a také málo známých  tzv. růží sadových. Dojem ze zahradní architektury dokreslují střídající se kvetoucí záhony trvalek, vždy z mnoha vynikajících, dlouho vybíraných odrůd. 

Venkovní části zahrady mají své půvaby a nálady i v zimě.

5.jpg Část venkovní expozice.

6.jpg Venkovní expozice s pěnišníky.

7.jpg Partie zahrady na jaře.

Pěstitelské zázemí. Botanická zahrada disponuje ještě nezbytným pěstitelským zázemím, sestávajícím z dalších 9 skleníků s rozličnými mikroklimaty, o ploše celkem 1400 metrů čtverečních. Jsou návštěvníkům nepřístupné. Tyto prostory totiž slouží k pěstování novinek, jsou způsobilé pro zvláště náročné způsoby ošetřování rostlin, a také slouží jako karantenní oddělení. 

8.jpg Pěstitelské zázemí s vyspělou technologií.

10.jpg Stovky druhů rodu Tillandsia, příprava k vystavování.

9.jpg Orchideje rodu Stanhopea jsou vystavovány kvetou-li.